středa, 19. května 2010
Šedá středa - Odstíny šedi a kuřecí čtvrtky
S dr.B. jsme před časem k těm kuřecím čtvrtkům vymyslely celý týden. A spokojeně ho zase zapomněly. Utkvěly mi jen hovězí pátek, sekaná sobota a uzené úterý.
Středa byla šedá a promáčená jako mech za potopy světa. (A to nejsme nikde v zaplavených oblastech, Bohu díky.) A jako by se kdesi provalila hráz. Pohled na nelítostnou záplavu cizí hlouposti a omezenosti je ještě více skličující než pohled do vlastního nitra. Na vymyšlený svět je jen několik léků. Třeba jiný vymyšlený svět. (Na ten patrně taky dojde. Zkouška Sirén!) Anebo cosi existujícího, hmatatelného, ohromujícího, opravdového. Žádné chiméry ani pokřivené vzdušné °hrádky. Cosi nedostižného.
Na sever je cesta dlouhá, roubená je... panikou. Nechutí. A strachem. Ale repertoár je zvladatelný, resp. už dávno ovládnutý. Jen to drobátko opucovat. Takže – uvidíme. Dozařídit pár nezbytností. A nějak to dopadne. Nečekala jsem, že pojedu s takovým odporem. Nu což.
Ty jsi tak motivační osoba! objímá mě vděčně vykulená Kachnička a po ní i Kóča. Co na to mám říct? Že jediný recept na moje vlastní hrůzy a trému a všechno je jedině to, když se někdo bojí víc než já? Že pak mám náhle optimismu a útěchy a vnědůvěry a energie na rozdávání? A že to posléze odskáču úpornou bolestí hlavy, podlomenými koleny, nedostatkem energie i na to, abych ještě aspoň dojela domů, a vyčerpáním posledních zbytků důvěry v jakékoliv vlastní konání? Možná jsem se měla narodit jako roztleskávačka. (A možná jsem se tak vlastně narodila, jen bez té ztepilé postavičky a huňatých mopů v rukou.)
Už je mi do tance... zní mi hlavou od neděle, přestože mně do tance rozhodně není. Zvláštní, tahle nová várka se mi zapsala do paměti nějak hlouběji, připadá mi. Anebo možná je to jen tím, že je to nové, neotřelé, neomleté. A snad i barvitější? V každém případě dnes jsem to přeleštila Černou károu. Maličká vzpomínka na to, že kdysi byl i jazz. A veliká vzpomínka na to, že Zuzana Navarová měla hlas i srdce, které ani v tom dešti nerezaví.
Komentáře
(zoe - Mail - WWW) Vloženo 23.05.2010, 16:18:49
hm, ten rozdanej stav znám. zatlačit v tu chvíli svoje věci v zájmu pomoci okolí někam dozadu do hlavy a ony ve výsledku vylezou a hezky si tě podaj...já umim dokonce vyrobit pom-pomy :)
Přidání komentáře...