pondělí, 30. listopadu 2009
Hoblinky - Odstíny šedi z mého trámu
Jedno rozhodné ne.
Bahno po prsa. Až to dosáhne k nozdrám, vyhlásíme stav paniky. Do té doby brodíme, jak se dá.
A dá se jen pomalu.
Pomoc s sebou vždycky nese určité riziko. Neexistuje důvod k lítosti.
Dva úniky soudružce Zubaté dosti natěsno a v době dosti nedávné. Oba daleko. Ten časově první mi, přiznám se, nahání mnohem větší hrůzu. Možná tím, že o něm vím všechno a že výsledek jsem viděla na vlastní oči. U druhého trpím nedostatkem informací, ale držím se jedenáctého přikázání – nevynutíš. Modlím se za oba.
V kontextu toho – co sejde na nějakém zakomplexovaném nebožákovi? Jsou důležitější lidé a závažnější potíže.
A já? V kontextu – jsem na tom dobře.
Komentáře
Přidání komentáře...

