sobota, 27. září 2008
A tohle všechno tam bude! - Bludička brodivá Druhá věta našeho projektu
Je mi smutno, když se dívám kolem. A hlavně za sebe a pod sebe, napsal mi Ten, na jehož listy vždycky netrpělivě čekám, ale nepřijde mi fér ho pod tohle podepsat; nakonec to psal mně, ne všem, navíc jsem se nezeptala, jestli smím. A já, krom jiného, převaluju tyhle dvě věty v hlavě. Vztahuju si je k sobě, znám takový pocit, důvěrně, nejdůvěrněji. Led v žaludku, rozpadlou kostru, všechno bolavé. A ve světlejších chvilkách si říkám, musím vážně udělat něco velkýho? Musím se někam hnát? Nestačí ta malá tichá radost, za vopici, za oslíka, za koule, za žvejku, za větu, kterou někdo potřeboval slyšet? Zbavím se někdy toho pocitu, že si všechen ten kyslík musím tisíckrát odpracovat, abych si svou existenci sama před sebou obhájila?
A musí náš projekt nutně spatřit světlo světa? Musíme ho protlačit, aby uspěl? Nebo se dokážeme spokojit s tím, že se smějeme a bavíme my tři? Jen pár hodin poté, co mi zas ujela země pod nohama a co jsem pečlivě přebírala svoje bludy a sestavovala z nich jasnou, neotřesitelnou a nezpochybnitelnou pravdu, že všechno je to nanic, tak proč jsme vlastně spolu, proč tu jsem a co tu dělám?, mě Nejmilejší obejme a zašeptá mi do vlasů Jsem hrozně rád, že jsme spolu. A že spolu vymýšlíme bejkoviny. Napětí povolí, došlápnu konečně pevně a na každou další bejkovinu, co nám proletí hlavou, říkám A tohle všechno tam bude!
Otázka je, jak daleko na tuhle nádrž dojedu. Jestli je to i protijed na všechny máminčiny otázky, které nahlas nemají zaznít, protože uvnitř znějí neustále a bourají nosné zdi. Protože odpověď na ně neexistuje.
Komentáře
(Raven - Mail - WWW) Vloženo 27.09.2008, 18:23:37
Tak tohle bylo nesmírně přesné.
(eF - Mail - WWW) Vloženo 28.09.2008, 13:35:41
Jako ze života...
(kulida - Mail - WWW) Vloženo 28.09.2008, 16:24:27
jojo, maminky...
Přidání komentáře...