neděle, 17. srpna 2008
Půlnoční odysea - Odstíny šedi Who let the dogs out?!Půlnoc už se vznáší nedaleko. Úplněk se kulatí kdesi na obloze a slibuje, že tuto noc nikomu nic nedaruje. Po úterní zkušenosti s noční spadlou trolejí, o níž se nikdo nedozví (skvostné hovory s francouzskými turistkami, jež o půl dvanácté míří od Orteňáku na Karlův most a domnívají se, že mezi nemnohá francouzská slova, kterým se podobají i výrazy v češtině, patří vedle „police" také „fromage"), po deseti minutách boj vzdávám a jdu o zastávku blíž.
Mám kliku, správná tramvaj přijíždí za pár chvil, jediní dva lidé v dohledu, ač jsou to mladíci s vizáží grázlů, mi nikterak neuškodili a tramvaj je příjemně tichá a prázdná. Spokojenost s tužkou v ruce a chytání vzácné nitky, jež se objevila nečekaně v dešti na odpolední pusté Argentinské a vede mne bezdechou tam, kam jsem už delší čas nemohla trefit, mě opouští přesně za dvě zastávky. Do prevítu s hostely, s ožralci amerikánskými a s prací takovou!!!
Tlaková vlna jekotu mě přitlačí k oknu a nechce mě pustit. Zažila jsem toho už hodně, ale tak pronikavý vřískot, který neustává, perforuje bubínky a způsobuje bolení až v morku kostí, jsem opravdu nepoznala. Přes něj jsem ani nezaslechla, že tramvaj nejenže jede později, také jede jinudy, oklikou. Za řekou ztrácím trpělivost (Nenávidím opilce! Mám z nich děs a hrůzu, zlými zkušenostmi a zážitky hluboce opodstatněnou!), mám na vybranou – totální kolaps organismu, nebo rychlé přeběhnutí do prvního vagonu, který se náhle v zatáčce ukazuje v celé své prázdné a tichounké kráse. Bleskové rozhodnutí, sotva zastavíme, vyběhnu. Bleskový trest. Sotva vyběhnu, tramvaj odjíždí.
Vyhrknou mi slzy bezmoci. Vztekle je otřu, pevně chytnu propisku i papíry s poznámkami a vykročím vstříc zastávce za rohem. Ještě že v nouzi občas sepnou správné synapse. Za odměnu přijede nečekaná tramvaj, která posléze těsně chytne správný přípoj až domů. Píšu a píšu a doma píšu a jdu spát později, než se hodí, vstávám dřív, než musím, a snažím se pořád chytit tu nit tak pevně, aby mi zas nevyklouzla.
Ruší mě domov, ruší mě práce, ruší mě svět. Potřebuju na tu chvíli někam utéct, než to utkám. A ono není kdy a není kam. A potřebuju dotek, jakkoliv vzdálený, propojení, aspoň iluzorní, aspoň v hlavě, bez kterého to, pánbu ví proč, nefunguje.
Ale ještě ji držím. A vyplétám vzory. Tohle plátýnko bude trochu delší (možná moc, těžko hádat předem). A jestli se povede a jestli se mi nezabouchnou dvířka tam, konečně snad dokážu najít živou vodu i pro Rudolfa.
Komentáře
Třeba se na to díváš ze špatného úhlu. (Raven - Mail - WWW) Vloženo 18.08.2008, 10:39:30
Třeba to všechno, co Ty považuješ za špatné, je v podstatě odměna. Nabídka, jak dokončit dlouho započaté dílo :)
(asTMA - Mail - WWW) Vloženo 18.08.2008, 12:41:58
Raven: Externí optimismus? ;o) Jasně že je to odměna. Koho pánbu miluje, toho křížem navštěvuje. :o))
(lia - Mail - WWW) Vloženo 18.08.2008, 15:57:59
Ale ty Francouzky mi nejdou z hlavy. Konverzovaly jste o sýru?
(asТМА - Mail - WWW) Vloženo 18.08.2008, 20:21:24
Li: Rozprávěly jsme: o tramvaji, o tramvaji, která předtím nejela, o poruchách na trati, o jiných možnostech půlnoční dopravy do centra, o společné cestě, o tom, odkud jsou, co tu dělají, jak dlouho tu budou, jak se česky řekne dobrý den, na shledanou, děkuji, díky (právě v této fázi došlo na policii a sýr), o tom, zda a nakolik umím francouzsky, co by tak asi v Praze ještě mohly vidět (selhala jsem na celé čáře), jestli už ta tramvaj pojede, na které zastávce mají vystoupit. Děkujeme velmi a ahoj.
:o)
Nebyla jsem v úplně nejlepší formě, takže jsem opomněla reagovat patřičným způsobem, třeba vyptat se, jak jim chutnají místní fromage, zda jsou ty u nich doma lepší, kterým dávají přednost, kolik jich znají a zda znají nějakého Frantíka, který by měl alergii na laktózu. Ale příště už budu připravena! ;o)
(baryk - Mail - WWW) Vloženo 19.08.2008, 22:34:18
jízdy od orteňáku v noci jsou skutečně zážitek.mohu potvrdit! :-)
(asТМА - Mail - WWW) Vloženo 20.08.2008, 21:13:10
baryk: No bať! Ale tos nezažil Orteňák v sezoně v létě! :o)
Přidání komentáře...

