Ne, my nejsme pejskaři, ani jeden. Chybí nám k tomu něco zásadního. Potřeba komandovat. Mladá panička, která přišla s takovým sympatickým pánem a ještě sympatičtějším bílým pejskem, jenž jako by utekl z reklamy na vizoura, ovšem rozhodně jejím nedostatkem nestrádala. Pejskařka do morku kostí. Do té doby tichý maličký prostor veterinární čekárny dokázala svou osobností vyplnit beze zbytku. A svým hlasem. Hlavně svým hlasem. V ordinaci se zatím stále anglicky řešil problém německého ovčáka. To už jsme ovšem neslyšeli. Paní pejska peskovala bez přestání. Jako vždycky, když se mi tohle stane, jsem tím trochu zaskočená a musím se s tím vyrovnávat. K mladé ženě jsem totiž pojala okamžitou nechuť, stejně jako ke kolegyni Ritě Holoubkové. Zastyděla jsem se, ale nemohla jsem si pomoct. Nejmilejší se tvářil neutrálně, pán od té paničky co možná tak, jako by tam nebyl, a pejskova panička štěkala. Pak zazvonil telefon, ona ho s hlasitým zaklením vykutala z kabelky a vrhla se ke dveřím. Pán převzal vodítko, posadil se konečně a trpělivě (a tiše!) čekal, až vyjde sestřička.
Sestřička vyšla, milá jako sluníčko, a začala se pána vyptávat. Copak potřebují? Aha, kapku proti klíšťatům. A kteroupak normálně dostávají? Pán upadl do rozpaků. Pokusil se popsat, jak to asi tak vypadá, a nakonec objasnil, že tohle ví spíš manželka. Manželka zatím rázně pochodovala venku před dveřmi sem a tam a se zápalem šveholila do telefonu. Sestřička zase zmizela v ordinaci a vynořila se za pár chvilek. Nesla pánovi ukázat kapsličku, jestli je to jako ono. Do toho vpadla dotelefonovavší panička. V momentě pochopila, v čem je problém, a silným a silně netrpělivým hlasem vyčítavě houkla na pána: Vždyť tady máš hned za zadkem očkovací průkazy! Tam to přece je! Odfrkla si pohrdlivě a vylovila dvě knížečky, kterými začala freneticky listovat. Prošla je spolu se sestřičkou tam i zpátky asi třikrát. Tenhle údaj tam však nebyl. Ale určitě prý to bude tahle kapka, ona si to pamatuje. Sestřička, plná pochopení, pokývala pohlednou hlavinkou a opět se zanořila do ordinace, aby donesla všechno potřebné. Paninka se otočila k pánovi. Očkovací průkazy! Hned za zadkem! Na co jsme je asi táhli sebou?! zasyčela. Pán slabě namítl, že to v nich stejně není napsané. No ale stejně! kontrovala panička jedovatě, i když s trochu menší jistotou. Zjevně (a slyšitelně) jí šlo hlavně o princip.
Znovu se otevřely mléčné dveře ordinace, znovu se zjevila jako anděl smíření a milosrdenství usměvavá sestřička, pejskovi kápla, předala odčervovací tabletky, převzala peníze, dala potvrzení a zase zaplula do hlubin veterinárního království. Pán stál a držel pejska na vodítku (aniž by na něj jakkoliv pokřikoval). Panička začala chaoticky sbírat papíry, tabletky, dva zbytečné očkovací průkazy, mobil a spoustu dalších zbytečností, které předtím chaoticky rozhodila po dvou sedačkách vedle nás. Uprostřed sběru se narovnala, sjela pána zlým pohledem a přezíravě utrousila: No ty jsi teda majitel psa! Pán mírně zaprotestoval: Vždyť ho držím. Panička se ušklíbla a nakvašeně, aby pánovi (i nám) bylo jasné, kdo to vždycky všecko oddře, ofrkla: No jasně, dycky někdo musí držet psa!
Konečně byly všechny předměty shromážděny, schlíplý manžel patřičně zpacifikován a panička se po nás ohlédla a slaďounce zavrkala: Na shledanou! Pán pípl: Na shledanou a vyšel i s malým bílým pejskem ven. Dveře zaklaply a já i Nejmilejší jsme nezávisle na sobě konečně vydechli. Pečlivě jsem si hlídala mimiku obličeje, i když se mi strašně chtělo smát se a šklebit zároveň. Nejmilejší mi položil hlavu na rameno. asTMIČKO moje, já jsem tak rád, že tě mám a že jsi taková, jaká jsi, vydechl něžně a s úlevou.
Jestli bych vlastně neměla být ráda, že takové dámy existují. Už pro tyhle chvilky poté...
O Lady, o Raubířích, o úrazech a dalších událostech tohoto týdne až zase zítra.
Komentáře
(zcr - Mail - WWW) Vloženo 10.04.2008, 22:35:45
No snad si to ten pes tak nebere, že má za majitelku fretku :-)
(asTMA - Mail - WWW) Vloženo 10.04.2008, 23:15:01
zcr: Upřímně řečeno, mně přišla jako takové trošku větší zvířátko... :o)
(zcr - Mail - WWW) Vloženo 10.04.2008, 23:17:21
taková ta fretka na mlíko, maso a telata? :-]
To myslíš vážně? (Modona - Mail - WWW) Vloženo 10.04.2008, 23:24:58
tedy, že zásadní pro lásku ke psům je potřeba komandovat? to mě teda nikdy nenapadlo:-)
(asTMA - Mail - WWW) Vloženo 10.04.2008, 23:47:34
zcr: Něco na ten způsob. :o)
Mod.: :o) Neber mě doslova. Já myslím, že to není zásadní pro lásku ke psům, ale pro určitý druh majitelství psa rozhodně ano. My nejsme pejskaři - ale oba máme psy moc rádi. :o)
(baryk - Mail - WWW) Vloženo 11.04.2008, 08:51:22
moooc pěkný.raději kastraci a klášter,než takovouhle dominu!:-)
(Laura - Mail - WWW) Vloženo 11.04.2008, 09:23:31
To ještě jde... horší je, že já jsem nedávno zažila jednu takovou babičku (v roli pána byla maminka) asi tříletý holčičky v ordinaci ORL. Měla jsem chuť jí nafackovat.
asTMIČKO (Raven - Mail - WWW) Vloženo 11.04.2008, 09:38:51
To on ještě Nejmilejší totiž neví, co ho čeká. Neví, že ta záhadná proměna, která se projevila na počátku Tvojí odvahou jezdit vlakem a zkoušet nové cesty domů nebo do práce, se bude rozvíjet v mnohem horší stádia. Za chvíli si pořídíš pejska, Nejmilejší ho bude držet v ordinacích a Ty budeš telefonovat za dveřmi. Jo a budeš mluvit sprostě :)))) Povstaňte a přivítejte asTMU Hydeovou :)))
asTmo (Modona - Mail - WWW) Vloženo 11.04.2008, 10:17:39
to bys koukala, jak Pepíček maže na pokyn " Pepo, mazej domů!" a když zavolám "Ňuňooo, Zlato, pojďte domůůů!" vždycky přiběhne dřív koč než pesa! :-))))
(asTMA - Mail - WWW) Vloženo 11.04.2008, 10:19:10
Baryk: Jo, pán vypadal, že chvílemi dlí na modlitbách, ale radši snad ani nevědět, o co nahoře prosil. :o)
Laura: Přesně. V jeden moment jsem měla neskonalou chuť paničku plácnout přes čumák. A máš pravdu, s dětmi je to ještě horší.
Raven: Tys mě prokoukl, to nepla! :o))) A taky jsi měl napsat, že budu plivat na zem a oddávat se příležitostnému sexu s náhodnými známostmi a přepadávat stařenky v parku! :o))) (Pejska už mám vyhlídnutýho, zbývá pořídit příručku šťavnatých vulgarismů a začít to všechno trénovat!)
(asTMA - Mail - WWW) Vloženo 11.04.2008, 10:22:32
Mod.: :o))) No, hele, zatímco Lady může člověk vykládat, co chce, a ona si umeje nohu a půjde si udělat, co se jí zdá jako nejlepší, u kocourků už jsem vypěstovala podmíněný reflex - stačí se výhružně zvednout a zavrčet a mažou jako namydlení. :o) Je v nich něco pejskovitého - i v té jejich neutuchající přítulnosti, ale le vzápětí jdou zkoušet stejné lotroviny - jsou to prostě kočičáci. :o)
Pepíček je holka:)))) (Mod. - Mail - WWW) Vloženo 11.04.2008, 18:41:16
Přidání komentáře...