čtvrtek, 6. prosince 2007
Mikuláš namodro - Odstíny šedi Taková nedbalost!
Hned vedle kněhkupectví U Rybáře jsou bytelná vrata a za nimi úplně jiný svět. Svět, kde to při každém hnutí začne pištět a dveře se vám otvírají doširoka. Svět, kde se dá brnkat na speciální placatá lana, jež jednou budou vynášet obyvatele domu k výšinám. Svět, kde na stěně visí malebné odpadky. Svět, jemuž rukou pevnou, avšak spravedlivou vládne Monsieur Le Consierge.
A uvnitř, uvnitř už posedává na zemi výkvět. Nebudu specifikovat čeho, neboť jeden vedle druhého jsou jednak výkvětem kdečeho, jednak pěkná kvítka. Všechny tváře jsou nábožně obráceny k obrazovce, kde se každou chvíli objeví pýcha podkmene bezlebečných, slavný režisér a ještě slavnější bývalý mladý hudebník, vše v jedné osobě. A již se zjevil, a již zmizel, a již napětí povoluje, a již adorační vzdechy unikají úžasem pootevřenými ústy přítomných. A tu teprve se odvažuju tichounce špitnout ´brý večer. Pan hostitel Paž-elf mě hned komanduje – zavolej dr.Bimboo, že na ni čekáme, už ať je tady. Neodvážím se odporovat, leč běda, daleká cesta, marné volání! Společně si všichni popláčeme, a už to tu hodokvasí!
Svařák teče proudem, halasem zní komorní A (440 MHz!), Lobo empiricky zjišťuje, že plné dutiny potřebnou rezonanci nezajistí, F. recituje fragmenty teskné básně Osiřelo dítě, zatímco Paželv nás oblažuje jak vyprávěním o psychopatických manželích svých kamarádek, tak působivou ukázkou z mrazivého hororu Zemřřřřřřřřřřřřřřřřela matka a do hrrrrrrobu dááááána! Pan Zwíře a slečna Dvířka nám jdou příkladem a znovu nás přesouvají z nevlídné kuchyně do útulného obýváku. Dozvídáme se, co o nás Češích říkají Švédové, AdaMM dodává, co k tomu mají Poláci, a téma je pečlivě rozebráno do takových detailů, až musím začít zhluboka dýchat a soustředit se na něco jiného. Paželv mi šušká, co pro změnu ti pomlouvači Švédové (a co jsem, nechtíc zasévat semena sváru mezi národy, milosrdně zapomněla). Kulida vypráví o otáčivé paní a o mozkových hemisférách svých spolupracovníků. Pozorný hostitel náhle pronáší obviňujícím tónem: Že tys ještě nikdy nebyla v Mistrově pokoji! Nebyla, klopím zahanbeně oči a rozpačitě přešlapuju. To je třeba napravit! zahřímal ještě mocnějším hlasem, než jakým předtím předváděl onen drasťák, a vzápětí se vrhl po klíčích.
Nejsem však na to sama. Přátele vcházejí s námi. Dech se tají. Tak to je to posvátné místo! To je ta královská modř! A hle, tamo na polštáři skví se ještě otisk, toť silueta pana hraběte! P~O přiskočí ke klavíru a jme se preludovat. Oči mu v namodralém příšeří zeleně září a on nám všem předvádí, kterak dokáže pouhou silou své invence znatelně pohnouti klaviaturou vpravo a zpět. Obdivujeme se jeho hře, psychokinetickým schopnostem i tomu působivému prostředí. A tu všímavý P~O odhalí tu strašnou věc. Za oknem cos v zástupu postává! Paželv se vyjeví. Kde se to tu u všech všudy vzalo?? Kdopak to sem u všech všudy dal?? Ech, pěkně to tu vedeš, domovníku, moc pěkně, jen co je pravda! Máš hlídat, zamykat, vlastním tělem bránit v násilném vniknutí komukoliv, a zatím se ti tu producíruje pupkatý vousatý pobuda v mitře, pohazuje tu svévolně pytlíky nadité vejslužkou, a ty si ho ani nevšimneš!
Zaskočený zkrotlý Paželv chvatně rozdává sáčky s buráky a bramborami, už už aby byl ten důkaz jeho nedbalosti pryč s očí! A tím dává pokyn ke všeobecnému podarovávání. Moje lahvinka se skromně krčí v kuchyni, kde přirozeně nemůže svařáku a račím klepítkům konkurovat, a v kroužku pokoje se rozbalují prezenty. Hrnky s kočičkami od Kočiček, kuličková plastelína, bobtnající medvěd a kdovícoještě. Co se dělo dál, věru nevím. Ne, nebyla jsem tak svařená. Využila jsem příležitosti a spolu s bývalým panem šéfredaktorem, současným panem dramaturgem a budoucím panem rentiérem, kteří společně vlastní jednu zánovní půvabnou a milou choť, jsme předsíní, v níž kromě obalů od sýra a od pierota a kromě klacku visela i malá trnová koruna, prchli pryč. Dozajista v čas nejvyšší, neboť na obrazovce už se na dvě strany roztáčela ta podivná paní a Paželv stavěl na další svařák...
Pěkné to bylo. Pohostinný pan Paželv je klenotem mezi pořadateli večírků.
A Dvířce a AdaMMovi se tímto omlouvám, že jsme si nebyli formálně představeni. Ale snad jsme nakonec tak nějak pochopili, kdo je kdo. ;o)
Komentáře
(lia - Mail - WWW) Vloženo 07.12.2007, 00:06:46
no teda...taková seance se asi jen tak opakovat nebude!
(zcr - Mail - WWW) Vloženo 07.12.2007, 07:57:28
No vás tam bylo jako... koček! Půl blogsféry a asTMA k tomu :-D
(MB - Mail - WWW) Vloženo 07.12.2007, 09:50:52
děkuji za reportáz
ž - už po ní na sféře pasu od včerejška!
uz brzo bude repetééé:-)
(smilla - Mail - WWW) Vloženo 07.12.2007, 12:34:19
jak hořce nyní lituji, že jsme dali přednost pableskům potenciální slávy! repete kdy, kde?
(asTMA - Mail - WWW) Vloženo 07.12.2007, 13:19:26
Lili, záleží na tom, taková úplně asi ne, ale zasejc jiná! :o)
zcr: Viď? Plný pokoj jich byl - a já přívažkem! :o))
MB: Kvůli Tobě v první řadě jsem to spisovala, když ostatní vyspávali ty potoky svařáku a reportování se neměli! :o) Doufám, že repetééé ASAP!!! :o)
Smilla: Škoda veliká, vskutku. Ale dozajista to doženeme, někdy, nějak, někde. :o) Já zatím nic nevím, honím asi pět bychů. Ale jsem nakloněna lecčemu!
Přidání komentáře...