Člověk by měl mít tlačítko na vypnutí (přinejmenším dočasné, ale asi by nebylo od věci ani normální on/off). A taky by měl mít kolem sebe soudné lidi, kteří jsou schopni tlačítko v pravý čas stisknout.
Jsem domýšlivá. Děsně. Stačí naznačit, nebo třeba ani nenaznačit, hnout brvou, nebo naopak nehnout brvou, prostě stačí cokoliv a já si v tu ránu domyslím, jak se věci mají. Do jaké míry se pletu a do jaké míry se trefuju, to je věc jiná. Intuice mi asi nefunguje, na jednu stranu jsem extrémně nedůvěřivá, na druhou důvěřivá jak jehně. A tím spíš mě sžírá nejistota jako kyselina dusičná (ta, co pánovi v tom vtipu sežrala svačinu). Jestli se mi kvůli tomu vede ubližovat ještě někomu jinému kromě sebe, tímto se omlouvám. Paušálně a plošně.
Rozemletá na sekanou dokončila jsem s půlhodinovým zpožděním (resp. s dvoutýdenním, když vezmu v úvahu původní plány) poslední rösti, bleskem se zcivilizovala a na vratkých nožkách kmitala na tramvaj a do PRZA. Celou cestu jsem se ukájela luznou vidinou víkendu, který měl být kurzovní, ale ve světle posledních událostí a návalů bylo v CMaT (centrální mozek asTMY) rozhodnuto, že bude důsledně a důkladně proválen, možná s maličkým, malilinkatým poprácnutím, aby se začátek příštího týdne KONEČNĚ nesl v lahodném odpočinkovém tempu. Viděla jsem den prospaný, proležený, proložený pouze pohodovým povídáním, plnohodnotným počtením (Faráři a fanatici), případně plus pěkné pokoukání. A druhý den k nerozeznání tomu prvnímu podobný. A hádejte co. Ne, radši nehádejte... Ale hádáte správně.
Ave, Konipas, morituri te salutant!
Kdyby se někdo chtěl přihlásit jako vrchní vypínač, konkurz zahájím po neděli – dožiju-li.
Komentáře
(Laura - Mail - WWW) Vloženo 23.11.2007, 23:23:06
cvak!
Přidání komentáře...