pátek, 19. října 2007
Pro tebe cokoliv… - Odstíny šedi O mýtech velkorysosti a skromnosti
Vždycky ve mně na pár okamžiků procitne stejný ďáblík, jako když v obchodě přede mnou člověk na prodavaččinu otázku „Co si dáte dál?“ odpoví „Všechno“ a já zatoužím po tom, aby měla prodavačka smysl pro humor a zákazníkovi vyhověla. Na pár okamžiků si představím, jaké cokoliv bych si mohla přát, kdybych byla aspoň trochu mrcha – právě pro ilustraci zákeřnosti takových velkorysých nabídek. Samozřejmě vzápětí se v duchu okřiknu, začnu si vysvětlovat, že to a to by nešlo a proč by to nešlo, že tohle bych vůbec nemohla chtít, jak by k tomu ten druhý přišel, nakonec, on přece nemyslí doopravdy úplně cokoliv, že ne? A je po legraci.
Takhle to vnímám a takhle to prezentuju, když na věc přijde. Nic-mé-ně v další fázi si začnu představovat všechno, po čem mé srdéčko a další tělesné součástky prahnou, a veškeré připomínky těch dvou osamělých neuronů, v nichž sídlí mé racionální uvažování, o tom, co vůbec můžu očekávat a dostat, dusím v zárodku. Vysnít si přece můžu kdeco, ne?
Pro sebe cokoliv...
Komentáře
A ne?:) (Raven - Mail - WWW) Vloženo 22.10.2007, 11:37:24
Proč toho nevyužít...:)
Přidání komentáře...