úterý, 28. srpna 2007
Opomenuto - Allegria allegra d’Odatky
Ještě raz Mo(u)drý muž.
V jednom ateliéru se sešly dva pozoruhodné zjevy. Jednak v tenorech zpíval Enimen (na holej pupek, jako by mu z voka vypad’!), jednak v basech stál pán, který by byl celý Waldemar Matuška, kdyby se tento byl dohrabal mezi čtyřicítku a padesátku nikoli oplácán lipidy, ale pěkně schlank a schlachovitý jako začasnéhomlada.
Španělský sbor Coral z valencijské Nejsvětější trojice předvedl nepředstavitelné věci. Jednak mě dojali úchvatnou romantickou „ozvěnou“ De tu vista celoso, která je dokladem, že ne každý anónimo je nutně šmejd, jednak dali takovou pecku jako Pie Iesu (a ta holka měla věru hlásek křišťálový). Kromě toho na prvním koncertě v kulturáku vysekli i finále z Vlasů, a to velmi působivě, a ještě předtím připomněli mou prastarodávnou lásku – Syna měsíce španělské skupiny Mecano. Jejich paní sbormistrová vypadala napohled jako šedá myš, ale musí v sobě mít pěkný motorek, protože všechna vystoupení byla značně temperamentní a měla i nápaditou a bezprostřední choreografii.
Počasí se mě snaží udolat, ale ta energie je fakt jen schovaná. Místy vykoukne a pak to se mnou pěkně šije. Vypadá to nadějně!
A pachatelka se vrací na místo činu. Vezmou mě zpět. Juchů!
Komentáře
Přidání komentáře...