úterý, 24. července 2007
Buď zdráv, Vladimíre! - Odstíny šedi Moc ses napracoval?
I jo. Věru, moc.
Parafrázovala bych kolegu Kopečka z Vysavače, který libozvučnou slovenštinou pronášel moudré životní pravdy. Třeba že nejlepší brynza je májová, že když je člověk trochu akční, užívá si i tu srandovní sterilní zemičku, která má tu výhodu, že lze vyrazit třemi směry a za pár chvil je člověk v zemích daleko méně sterilních, o to však živějších, ale hlavně moje oblíbené moudro, že spěcháme, abychom mohli čekat, a čekáme, abychom mohli spěchat. Tak já jsem tedy týden odpočívala, abych se mohla uštvat.
Já myslím, že to byla taková kombinace vlastní tvrdohlavosti, která mě nutila k různým pečovatelským úkonům (já to přece všecko zvládnu!), ochablé ostražitosti (člověk úplně zapomene, že každou práci navíc má plácnout novinami po čumáku, aby se koukala klidit, ne ji zvát dál) a té zatrolené dobročinnosti (Sestřičko, Sestřičko, jak je to dlouho, cos mi psala, že mě jednou zabije? Den, dneska už dva.). Výsledkem byla mátožná hodinka trhané dřímoty s hrůzou, jak to všechno vůbec stihnu.
Na druhou stranu den se mi odměnil, obloha je proměnlivá a spektakulární, posunuté vnímání vybarvuje věci úplně jinými odstíny, všechno se nakonec nepochopitelně stihlo, a teď dokonce vybyla hodina plonkového času, než půjdeme obejmout jednu zatoulanou vlašťovku, co se zpoza móře vrátila nalokat domácího smogu, aby zas za pár dní mávla křídly a vrátila se to sunny California.
Noční práce pod tlakem má ještě jednu výhodu – všechny trapičské nezodpovězené otázky se smrsknou na jedinou – jak stihnout, nezvorat a přežít. Ty ostatní přijdou zase zítra, až to poctivě doležím a dospím. A mezitím si napůl v snách můžu dumat o tom, jak je důležité, že na nás někdo myslí a že chce pro nás jen to nej... (V. R. v. r.)
A venku je stále krása nebeská. Hlavní vedoucí dnes popustil uzdu fantazii. Až se mi zase přestanou třást horní končetiny a až (se i baterky) dobijeme, zas to začnu střílet po tuctech.
Komentáře
(Faraon - Mail - WWW) Vloženo 25.07.2007, 07:38:52
Že by závěr byl projevem hromadné vrahedkyně? A šlaka... pak jen doufám, že nejsem tuctová oběť.
Přidání komentáře...