sobota, 12. května 2007
Ještě je mně ouzko - Co m(n)ě vzalo (dech) tak jak málokdy
Nezamrzl ještě úplně kontakt s dávnými kamarády. Přišla zpráva, že se bude dávat hra. I tak bych to málem byla minula.
Ale neminula. A nelituju. Jen mě pořád ještě mrazí a oči mám oteklé nejen rýmou. Tomu říkám divadlo.
...trnky pořezané, branka otevřítá, pluh v trávě zaprstený, dřevo u kamení, hruška zlomená, rosy na listoch, v rosách světel, ticho tu je, vánek po ledu popraskaném... Doma.
Díky veliké, cérky a ogaři.
Komentáře
Přidání komentáře...

