neděle, 3. prosince 2006
Noční drámo - Mňau-hovádka 3:45 – neumírej!Než jsme šli spát, při poslední cestě za úlevou jsem přivřenýma očima zaznamenala v předsíni v rohu kbelík s mopem a vodou se saponátem. Bylo to jen od takového lehkého vytření pozůstatků jisté fyziologické nehody paní Lady, kterou tady nebudu rozmazávat. Unaveným mozkem mi blesklo, že jsme to ještě měli odklidit. Ale co už. Tak ráno.
Ve tři čtvrtě na čtyři se zdálo, že probíhá obvyklá noční hoňka, dusot splašeného stáda se blížil a zase vzdaloval. Probrala jsem se úplně a skřípala zuby. To se jako člověk fakt nemůže vyspat, nebo co?! Pak jsem zaznamenala nárazy do kbelíku. No to je vrchol, oni ho snad porazí a všude bude voda! Našňupnutě jsem vstala z postele a obula si pantofle. Najednou vidím, že zatímco Lady honičku váhavě přerušuje, Macík dál dusá. Ale jak! Tohle jsem zatím viděla jen jednou. Tehdy ho buď něco kouslo, nebo se mu těsně předtím zdálo něco, co ho strašlivě vyděsilo, každopádně lítal s očima jak talíře a rozpláclýma ušima dvojnásobnou rychlostí oproti normálu, neohlížel se na to, jestli se s ním Lady honí, a byl k neuklidnění. Evidentně úplně mimo sebe.
A dnes totéž. Jenže kbelík to vylepšil. Nakročila jsem, že Macíka zkusím opatrně zpacifikovat (jestli je to zase tohle „šílenství“), když se ozvala strašná rána a strašné kničení a chaotický pohyb ve tmě, kde stál kbelík. Polekala jsem se, že do něj třeba skočil a teď se panicky snaží dostat ven z vody, ale když jsem rozsvítila, krve by se ve mně nedořezal. Macík ležel vražený v rohu, tělo tuhé jako prkno, hlavu zkroucenou do strany, vydával ty hrozné zvuky, oči jako melouny a topornými tlapkami křečovitě hrabal. Kbelík tím nárazem odrazil od stěny a sám ležel v louži mydlinek a zmítal se. Sáhla jsem na něj, že mu pomůžu, že se vzpamatuje, ale byl jako špalek. Co když si tím nárazem zlomil páteř, panebože? Nebo co když má po nárazu do hlavy epileptický záchvat? Co mám dělat?! Na mluvení nereagoval, ani na dotek. Páteř nepáteř, riskla jsem to, rychle jsem ho zvedla a položila do vany, aby se mu ta saponátová voda nedostala do očí a do uší a do pusy. Pustila jsem na něj vodu ze sprchy a jako zázrakem se okamžitě uvolnil a ta příšerná křeč povolila. Čekala jsem další rodeo, vodu má rád, jen když šťouchá packou do misky na pití, jinak obvykle reaguje prudce a podrážděně na každou kapku, která se ho dotkne. Ale tady, přestože jsem v první chvíli nepostřehla, že je páka nastavená na studenou, držel. Honem jsem pustila horkou, aby neprochladl, a snažila jsem se mu z hustého kožichu vypláchnout mydlinky. Držel jak ovečka, ani nepípl, ani se nepokoušel utéct, jen ležel na dně vany a nechal se sprchovat. Nejmilejší rozespale přihlížel, stejně šokovaný jako já a Lady. Vysvětlila jsem mu, že vím, že už se kocourek uvolnil, ale že má kožich plný té vody od podlahy a že ho musím pořádně opláchnout, že se bude olizovat.
Bála jsem se, co bude, až ho zkusíme usušit. Lady kdysi v počátcích měla blešky a sprchování jsme po jistý čas absolvovali tak třikrát do týdne. Dokud na ni tekla skoro vroucí voda, neprotestovala, ale jakmile jsme vodu vypnuli, nastal brajgl, jak udeřilo chladno. A navíc se jí pochopitelně nelíbilo, co s ní děláme, a tak se snažila prchnout přes mrtvoly. Ovšem Macík zřejmě byl pořád v šoku, protože se nejen nechal zabalit do osušky jako hadrový panáček, ale ani se nevzpouzel, když jsme ho sušili a drželi v náručí, což jinak dost zásadně nesnáší.
Asi tak hodinu si olizoval mokrý kožich. Lady na něj mňouká a syčí, jakmile se k ní přiblíží. Je ze všeho toho dění na větvi, takže má potřebu chodit ho očuchat, ale zároveň se děsí každého jeho pohybu. Jinak oba vypadají zdravě. Macík normálně chodí, na hlavě nemá žádné boule, netváří se, že by ho dotek bolel, nekroutí se, našlapuje na všechny čtyři a už se začíná chovat normálně. Lady se za chvíli taky otřepe a bude klid. Nejmilejší uvařil čaj a usnul. A já – já spát nemůžu. Během dne to přijde a dospím tenhle dluh. Ale v téhle chvíli ne. Klepu se ještě teď.
Komentáře
(doriana - Mail - WWW) Vloženo 03.12.2006, 10:27:26
uf. konec dobrý, všechno dobré. (teda, četla jsem to jak detektivku)
au! (smilla - Mail - WWW) Vloženo 04.12.2006, 11:44:13
incidentu asi předcházelo pořádně divoké joudění! šok vypadá moc ošklivě, ale bývá bez následků. kdysi nám na veterině radili klidový režim a zmiňovali se o pouštění hudby, takže macíkovi pouštěj raději jen klasiku a potichounku :)
(MB - Mail - WWW) Vloženo 04.12.2006, 22:35:48
byl to nějaký nešťastný kočičí den - Ufon sežral stužku, ucpala mu střeva, teď je polomrtvej na antibiotikách:(
(asTMA - Mail - WWW) Vloženo 05.12.2006, 16:41:14
dori: Jj, já to tak prožila! Vrahem jsou kočky a obětí já! Tohle mě jednou zabije!
Smilla: Sám je teď opatrnější a já průběžně kontroluji a ohmatávám. :o) Díky za všeobecné povzbuzení! :o)
MB: Ježišmarjá, doufám, že bude zdráv!! A chci také vědět, co to má být s tím ufoním pořadem!
(Mod. - Mail - WWW) Vloženo 05.12.2006, 23:03:29
Já psala dneska 2x, abych se poptala na zdraví a pokaždé mi vypadlo spojení:-(( takže napotřetí, doufám, že jste to všichni přežili ve zdraví:-))
Přidání komentáře...