neděle, 26. listopadu 2006
Zase - Bludička brodivá a znovu
Utekly mi sny. Tentokrát to nastartovala neobvyklá věc, ale všechny ostatní obvyklé se s velkou vervou přidaly. A tak nespím. A jen bůh ví, kolik nocí ještě spát nebudu. Neumím si přestat dělat starosti. Dobře mi tak. Hloupá, hloupá, hloupá.
Zasáhl Dobroděj a do roka a do čtyř dnů přišťouchl mým směrem nový balónek naděje. Jenže tentokrát z toho nejspíš nic nebude. Jednak jsem beznadějně a po uši v bažině a pevná půda nikde, jednak jsem kvůli bažině došla předvést svoje schopnosti s očima přivřenýma a uslzenýma a s mozkem puštěným asi tak na 2 % (s mezerou!). Pan Ledový vypadal skoro jako RA a vnukl mi představu, že se tihle chlapci někde vyrábějí sériově. Se vzhledem, projevem i zaměřením. Jedním se sedmi spoluzkoušených byl Spolužák. Ze všech ten snad nejpříjemnější. Možná bych si ho ani nevšimla skrz ty zamlžené štěrbiny, ale nadšeně se přihlásil sám. Něco málo jsme popovídali, pivo jsem musela odmítnout a s hrůzou jsem si uvědomila, že už jsem tak daleko, že neumím než si stěžovat. Otřesné. Jela jsem do postele a v tramvaji, splývajíc poklidně v hladině alfa, jsem si slibovala, že se věci musejí změnit. Začnu si dělat čárky. Tipuju to tak na 1.647. pokus. Dobroději, jestli jsem Ti udělala ostudu, do smrti smrťoucí si to neodpustím.
Pošestimiliontéprvé jsem si vyposlechla pro změnu nářek cizí. Pošestimiliontéprvé jsem potlačila své rozladění a zopakovala svůj recept na šťastnější bytí tohoto konkrétního zoufalce. Pošestimiliontéprvé jsem vstřebala všechny výmluvy, proč to nejde. Proč raději zůstane zlomený, zničený a zdeptaný, než by něco zásadního změnil. Ztrácím trpělivost.
A jistoty. Prosýpají se mezi prsty jako zrnka pšenice a nic nepomáhá zkusit sevřít dlaně v pěst.
Už zase se zdráhám vzít telefon a napsat. Nerada bych otravovala...
Komentáře
(katchaba - Mail - WWW) Vloženo 26.11.2006, 20:37:53
vím, že na mě číslo nemáš, ale víš, kde ho zjistit, tak klidně piš...
Přidání komentáře...