úterý, 12. září 2006
Je to skoro rok - Bludička brodivá Seděla jsem, oheň praskal a já jsem poslouchala.
Měla jsem chuť brečet, ze smutku, lítosti i studu za sebe samou, měla jsem chuť nemluvit se sebou až do konce života, natlouct si za tu slepou zabedněnost a tak obludný nedostatek vcítění. Tehdy, v ten večer, tu hodinu, tu chvíli jsem si uvědomila, jak hluboce ho mám ráda a jak nesmírně si ho vážím.
Jsou dvě hodiny a mohla bych a měla spát. Ale nespím. Pokám. Znovu prožívám ten pocit vlastní neschopnosti a nevšímavosti, znovu mám chuť brečet, smutkem, lítostí i studem, a protože Nejmilejší spí a já jsem sama, vyplavuju tu lítost pryč. Třídím haraburdí v hlavě a hledám správný způsob, jak ho poskládat. Cítím, jak se všechny časy drolí mezi prsty a mísí se v beztvarou hmotu. Obrátila bych se nahoru, ale co tam uvidím? Strašně ráda bych řekla: „Snažím se.“ A strašně bych si přála slyšet: „To přijde, nemějte obavy.“ Jenže já se nesnažím. Ne dost. Ne pořád. Ne bez výhrad.
A vedle toho všeho si uvědomuju tak křišťálově jasnou věc. Rozdíl mezi darem a kalkulací. Dneska víc než dřív. Dvě psaní, dvojí andělé. A mezi nimi propast zvící vesmíru.
Komentáře
(Laura - Mail - WWW) Vloženo 12.09.2006, 08:03:46
Dobrý den, prosím vás, půjde asTMA ven z tý deprese? ;)
No tak, byl to pěknej večer. A opravdovejch darů stejně za život dostaneme hrozitánsky málo. A nikdo se nemůže furt jenom snažit, pořád dávat a čekat, jestli to nakonec někdo ocení.
A tak vůbec ;)
(lia - Mail - WWW) Vloženo 12.09.2006, 08:58:44
Lia souhlasí s Laurou :)
(asTMA - Mail - WWW) Vloženo 12.09.2006, 10:05:46
Laura: Děkuju. Ale vono je to složitější, jak už to tak bejvá. Tohle prostě otvírá staré rány. Byl to krásný večer. A je to krásná knížka. I když to místy bolí. I právě proto, že to místy bolí.
Lia: Děkuju. Dám Ti to přečíst.
To přijde, nemějte obavy. (Raven - Mail - WWW) Vloženo 12.09.2006, 15:05:27
(kyklop - Mail - WWW) Vloženo 14.09.2006, 01:39:29
myslím, že Ti rozumím...
a foukám bebíčko
:-*
a hlavu vzhůru (znaš mě, ne? :-)
Čas všechno zahojí:-) (Mod. - Mail - WWW) Vloženo 14.09.2006, 13:28:00
Nemyslím čas odstupový, myslím čas skutečný, reálný, ten co plyne ať zoufáš, pokáš neo se raduješ. A jestli něco příjde, pak to, že tím časem si uvědomíš, že 90% toho co bylo špatně bylo vlastně dobře a 10% toho co bylo dobře bylo úplně špatně. Víš:-)
(niki - Mail - WWW) Vloženo 18.09.2006, 12:05:52
mod.> krasne receno :)
Přidání komentáře...