středa, 8. března 2006
Přiznání a vyznání Téměř všechny mé lásky.Je jedno, jak rychle kráčíte životem. Dříve nebo později každý dojde do bodu, kdy začne bilancovat, vážit a hodnotit. Kdy se musí postavit čelem ke svým chybám a chybičkám, hříchům a hříškům, démonům i neškodným posedlůstkám. Blízkost nejrůznějších výročí a rozmanitá nová setkání a nová vzplanutí mě nutí zpytovat svědomí a vyznat se – z nepravostí i sama v sobě.
Při přehrabování brajglu v komoře svého nitra, kam odkládám všechny možné krámy, co zrovna nepoužívám nebo co se tam samy náhodně zatoulají, jsem objevila jednu závažnou skutečnost. Já prostě nedokážu být věrná. Ať dělám co dělám, nedokážu věnovat náklonnost a lásku jen tomu, s kým jsem spojila svůj život. Potkávám nové zářivé bytosti a planu a hořím. Ale ne že bych doma šidila, to zase ne! Jen nacházím neustále nové a nové zdroje citu, který ze mě tryská jako fontána di Trevi (dr.B. – toto je obrat čistě pro Tvou radost ;o)). A já chodím po světě a padám do lásky (Mamede – toto je pro Tvou potěchu ;o)). Tu zahořím platonicky, stačí vidět fotografii či daguerrotypii, stačí si přečíst pár slov, stačí si poslechnout vyprávění; tam strávím několik něhyplných hodin, rozpřahuji milující náruč a nechám si lásku štědře oplácet. Kdo jsi bez viny, hoď tupým předmětem.
A kde právě nyní srdéčko mé toulá se, kde? (Drahá, propána, zavzpomínej, z čeho je „hrozily učiniti tlukotu srdce jeho konec“?? Já si zaboha – a kdyby mě zabili!)
Tak různě:
A taky tady (a tu), tady, zde, tuhle a támhle.
Pak je tu láska k jednomu tulákovi – Harrymu, který má ve vnějším světě jméno mnohem fešáčtější a který vypadá jako vystřižený z husté letní tmy, takže je nevyfotitelný. Toulá se po ulicích kolem našeho domu, a kdykoliv se mu poštěstí, přichází k našemu prahu a tváří se, že jde domů. (Dobře ví, že NIKDO ho nebude mít radši než JÁ! Bohužel Nejmilejší zatím neustále odolává mým prosbám, abychom zahodili adresu z jeho obojku a prostě si ho přivla... teda ujali se ho! :o))
Pak je tu bílomourovatá míca, která občas posedávala na hromadě zeminy před naším domem a pospávala o kus dál pod jehličnanem nedaleko altánku v zahradě firmy, jež už bydlí jinde.
Pak jsou tu něžné vzpomínky na Václava, kterým to všechno začalo. Fotografie nejsou (zatím) v elektronické podobě. A na Satanáše, kterým to všechno začalo naostro. Fotografie nejsou vůbec – škoda nesmírná! Nádherný tygřík! Pak vyprávění o Té, která obcházela tři ploty a znuděně (z bezpečné vzdálenosti) nechávala zaplotní obyvatele uštěkat k smrti. A pak také o Té, která se neschovávala za plot a dokázala hnát přes půl vsi vořechy s ocasem staženým. A pak bezpočet efemérních dětských lásek, po nichž zůstala jen náklonnost všeobecná a všeobjímající. A posmutnělá vzpomínka na Pohádkového Hrdinu, který bojoval, ale nevyhrál.
Lady, Macíku, odpusťte mi to, prosím. Já vám to nějak vynahradím, až se vrátím.
Připravujeme: Kobercové hrátky – již zítra! Šokující fotodokumentace! Dívejte se tento vesmír!
Komentáře
Literatura česká (Dr. Bimboo - Mail - WWW) Vloženo 08.03.2006, 17:58:41
Prokrindičky, šmankote, ty neprovozuješ čtenářský deník? Jediná mnemotechnická pomůcka Dr.Bimboo - čtla jsi to v tramvaji a v metru a mně jsi o tom vyprávěla, když u toho byl myslím i pan Paželv nebo paní Pé z Ká (.de), páč jste si literárně lebedili, že jest to veledílo českého veleducha hodné. Bylo to nějaké takové podezřelé české jméno s obroditelským nádechem - s takovou tou obrod-koncovkou -ský, nebo jaký. Nevěděl by pan Paželv?
koberec! (silverghost - Mail - WWW) Vloženo 08.03.2006, 17:59:09
ko-be-rec!
ko-be-rec!
ko-be-reeeeec!!
(asTMA - Mail - WWW) Vloženo 08.03.2006, 18:02:08
Dr.B.: V.B.Nebeský??? Nevedu deník a spílám si tuze! Půjdu do sebe! (Ovšem to je na dlouhé bloudění, co si budeme vykládat! A soustavnost není mou silnou stránkou...)
Silverghost: Vydrž, Prťka, vydrž! ;o)
Hle, zde něco povědomého, ale není to na -ský (Dr. Bimboo - Mail - WWW) Vloženo 08.03.2006, 18:35:05
RUBEŠ, František Jaromír: Pan amanuensis na venku, aneb putování za novelou, Praha, J. Otto 1926, též Praha, SNKLHU 1953; též ed. M. Heřman, Praha, ČS 1979.????? - to je z povinné literatury - Česká literatura 19. století - přehledová
Vyučuje:
PhDr. Václav Vaněk, CSc.
V rozvrhu na letní semestr 2005/2006:
čtvrtek 09:10-10:40, 300 FF UK
(asTMA - Mail - WWW) Vloženo 08.03.2006, 18:38:29
Ty bláááho, myslíš, že je to v tom Rubšovi?! Tak to se hned v neděli doma mrknu! Tak možný by to bylo, ona je to taková vtipnost, inu, proč ne? :o)) Ale pokud to nebude TAM, pak mě tedy čeká drásavé pátrání... Jen mám utkvělou myšlenku, že to bylo ještě před započetím studia - a pak už fakt nevím... (Podmíněný reflex - vidím Vaněk, naskočí mi husí kůže a "Na Staré poště" = Jirásek! :o))))
Stoprdo to bylo za studií (Dr. Bimboo - Mail - WWW) Vloženo 08.03.2006, 18:42:18
Anžto jste kometovali situaci na katedře a uváděli nejlepší literárněvědné špeky!
Je to u měšťanské literatury, tak mi to tak nějak štymuje.
Ale uvidíme, v nejhorším si rozebereme pár knih v knihovně, načteme je a najdeme to cobydup (nebo coby dup nebo dokonce co by dup?)
(Paželv - Mail - WWW) Vloženo 08.03.2006, 21:19:39
Vaněk? Znám jenom Antonína Vaňka, což je ta estébácká svině, která vedla školu za našeho mládí (slza). Alois Vojtěch Šmilovský - Za ranních červánkův, torchu o bílém abbém a tak trochu o všem. Snad nejmilejší kniha, kterou jsem kdy čtl. A Pé z Ká (.de) mi ji teď vrátila, takže je volná (kněha jako)!
(Laura - Mail - WWW) Vloženo 08.03.2006, 21:37:55
Mně při slovu Vaněk naskočí scéna z jedněch vdavek, kdy nevěsta zmerčíc v průvodu svou matku okřikující flekatého čoklíka, jenž nevražil na jiného, zvolala: Takhle by se mělo na Vaňka volat před postupkama: Kamarád! Kamarád!
(asTMA - Mail - WWW) Vloženo 09.03.2006, 12:10:39
Dr.B.: No prokouknu toho Rubše a uvidím!
Paželv: Šmilovského beru! Jakmile vrátím, beru! Páč to jsem ještě nečtla. Brala bych i Pé z Ká (.de), volná-li by byla, neb jest tuze vtipná, než vzdávám se jí míleráda ve prospěch pána, jenž odhodlán šťastnou ji učiniti jest. ;o) A pokud jde o Vaňka - snad i buď rád. Pokud bys nebyl zapálený faktograf s fenomenální pamětí, nejspíš bys vzpomínal stejně nerad jako my!
Laura: Mně při slově Vaněk vždycky naskočí scéna, jak rozevlátá a rozcuchaná sl. Hecz přibíhá s očima typicky vyvalenýma na zkoušku, na niž zapomněla, jak se nám zkroušeně omlouvá a jak ji málem samou láskou objímáme, že vůbec přišla - zatímco V. si už na nás někde za rohem brousí svůj proslulý sekáček hlav! :o)))
(asTMA - Mail - WWW) Vloženo 09.03.2006, 12:11:48
Dr.B.: Abych nezapomněla - copydub! ;o)
Přidání komentáře...