čtvrtek, 2. února 2006
Překonaná - Bludička brodivá Kolik toho jeden člověk unese?Odjezdy, návraty, naděje, zklamání, optimismus, střety s realitou, vzpomínky, pevně zapuštěné v záhybech dvojbarevné hmoty, a jak to bylo doopravdy... Je toho hodně.
Po měsíčním pekle byrokratických obstrukcí přichází další zpráva. Den před slibovaným vyřešením – hurááá, už JENOM DALŠÍCH 14 DNÍ! (Teda doufejme, dýl už to snad být NEMŮŽE...) Chce se mi zoufalstvím smát. Nemůže? Kdo říkal? Takže návrat zpět do Vysavače do nevyřešena. Sekerky zaťaté hluboko do lebeční kosti nedávají v noci klidně spát. Biorytmická znalkyně H. Illnerová mi nasypala do klína svá rozvážná moudra – jenže příliš pozdě. Nebo příliš brzy? Každopádně v hluchém období, kdy nepomůžou. A tak dál po nocích házím udičky a čekám, až hlavička zabere. Vypínám přístroje, jenže perpetuum mobile tíživých myšlenek v pohybu neustává.
Jako malá jsem trpěla zjevnou osobní nespravedlností. Plakala jsem nad tím převážně dovnitř, budovala jsem si rozsáhlá obezděná stavení z cihliček ukřivděnosti. A když už jsem někdy zavyčítala nahlas, řekli – to víš, tenkrát to nešlo, neměli jsme, nebyl nikdo, kdo by měl. Ale to už neřekli – ovšem měli jsme tohle a toho je spousta, jen ti to nikdo nikdy neukázal. Nechali mě věřit, že jim na tom (na mně) tolik nezáleželo. A teď najednou, po staletích, to vypluje na světlo denní. Někde se zvedá stavidlo a všechna ta slaná jezírka uvnitř se vylévají naráz. Máminka nechápe – proč ty slzy? A já – já to prostě nevysvětlím, sama dobře nechápu. Některá prozření zabolí, i když přinášejí úlevu a radostnou zvěst. Některé stavbičky se těžko boří.
O Vánocích mícánkové projevovali svou náklonnost zdrženlivě. Říkala jsem si – dobře ti tak. Jsi pryč, tak trp. V kurzu je vždycky ten, co je doma. Tentokrát... tentokrát dvě ruce a jedno srdce skoro nestačí. Snad z toho do příští návštěvy vyžiju. Věřte mi – není snadné nekňučet dojetím, když hrdá paní Lady usne a spí přímo v náručí – a klidně by tak spala i několik hodin.
Těžko se bude odjíždět. Ale zase – na vnitřní úklidy je odstup k nezaplacení.
.: poslala astma
2.02.2006, 11:00:00
Komentáře
:( (Raven - Mail - WWW) Vloženo 02.02.2006, 21:34:55
(Helena - Mail - WWW) Vloženo 03.02.2006, 12:43:13
Ty mě vždycky tak zvláštně rozteskníš...
(tofu007 - Mail - WWW) Vloženo 03.02.2006, 21:04:50
... vzdych!
(Laura - Mail - WWW) Vloženo 06.02.2006, 12:01:19
Tesknivá astma... Já bych raději tu, co se jí ramena otřásají dobráckým smíchem a z očí jí šlehají potměšilé jiskřičky...
Přidání komentáře...